Nechodím ven, doma pouze
denně koukám do map dlouze,
u glóbusu prosním čas;
pochopte mě, prosím vás.
Nesmíte se na mě zlobit –
zeměpis je moje hobby:
mám rád moře i poušť Gobi,
tundru s velkým stádem sobím.
Sním o hloubkách oceánů,
o útesech, kde se k ránu
rozléhá křik kormoránů.
V Grónsku na kře spávám s mroži,
jindy v Čadu na rohoži
před chatrčí hlavu složím.
Netvařte se jako škrobi –
zeměpis je moje hobby!
Hříčky se slovíčky
- Gobi, jedna z největších pouští světa, se podle tebe nachází
a) v Asii;
b) v Americe;
c) v Austrálii. /Správná odpověď: a)./ - Tundra se rozkládá mezi polárními oblastmi na jedné straně a pásmem severských jehličnatých lesů (tajgou) na straně druhé – ano, nebo ne? (Správná odpověď: ano. A je tak nehostinná, že stáda sobů v ní tráví pouze letní období, kdy z částečně rozmrzlé půdy vyrůstají ty nejotužilejší byliny a drobné keře.)
- Dokážeš vysvětlit, proč na konci slova škrob v předposledním verši píšeme měkké -i? (Správná odpověď: „Škrob“ v našem případě označuje člověka, který se tváří přísně, škrobeně, případně člověka lakomého; jedná se tedy o podstatné jméno životné, a proto se skloňuje podle vzoru pán.)