Copak dělá dikobraz
Copak dělá dikobraz, když je zima, když je mráz? Velkou hliníkovou lžící baští kaši se skořicí – náš hladový dikobraz!
Krátké básničky
Básničku otevřete klepnutím na její název
Znám jednu blonďatou Terezu
Znám jednu blonďatou Terezu, na břízu hned za ní vylezu. Posedím s Terezou na stromě chvíli, řeknu jí, že po ní už dva dny šílím – mám ji rád, tuhletu Terezu!
Chvála očkování
Před covidem nejlíp chrání… Copak? Přece očkování! Vakcíny se zlý vir bojí, hned nás nechá na pokoji. Jehla jenom krátce štípne – jemně, jak když vrabčák pípne. Náplast skryje drobnou ranku. Covid už má na kahánku!
Šel děda s babičkou na hřiby
Šel děda s babičkou na hřiby, v lesíku se mu však nelíbí: mravenci koušou ho, komáři štípou, veverky za krk mu jehličí sypou. „Pojď, babi, raději na ryby!“
Aleš Valeš a veš
Aleši Valeši, máš blešku na pleši! „To není blecha, leč velká veš – přes pleš mi spěchá. Ty spěchej též, sic ta veš přeskočí do tvého obočí!“
Básnička o žlutém listí
Podzim, děti, to je ale krásné roční období! Vlaštovky nám daly vale. Žluté listí ozdobí stromy, ba i keře malé. Vítr vlasy pozlobí – fouká venku neustále.
Běží vítr po strništi
Běží vítr po strništi, fičí, sviští, jak myš piští. Zpomal, větře, nač ten chvat? Zpomal, zkus jak vánek vát! Vítr, mraky, ranní chlad – podzim, ten mám tuze rád…
T: Teta a táta
Teta a táta tango tančí, při tanci cpou se pomeranči. Kontrabas drnčí, trubka kvílí, postůjte, teto s tátou, chvíli! Tumáte: tatarák s tatarkou, tousty, tatranku, telecí, též třešní spousty.
Pan Máslo má slona
Pan Máslo má slona, ten slon často stoná. Posmrkává za plotem, nabírá čaj chobotem. Nechoď, slone, s chřipkou ven, lež a vem si paralen!
Volá kuna na tchoře
Volá kuna na tchoře: Počkej, tchoři, ve dvoře. Přijde prý i lasička, pohostí nás slepička. Pohostí nás bílkem, žloutkem, pak nás pošle za kohoutkem. Kohoutek nás – ach ne, ne! – zpět do lesa zažene.