Osiřela naše škola
na dva dlouhé měsíce.
Vyhnal školník z šatny mola;
teď tři ztvrdlé krajíce
smutně nese do odpadu.
Zastaví se v sklepním chladu,
rozbalí si čokoládu,
kterou má rád velice.
Prázdniny jsou zase tady –
na rozhledny, zámky, hrady,
s rodiči i s kamarády
míří dětí tisíce.
Osiřela naše škola,
pryč jsou Jan, Vít, Alice…
Slunce k vodě všechny volá!
Kajaky i pramice
rozjedou se po hladině
jezer, rybníků a řek.
Osiřela škola; líně
léto plouží se jak šnek…
Hříčky se slovíčky
- Sloveso osiřet v této básničce znamená
a) osamět, být opuštěn;
b) opatrně škrtat sirkami;
c) okusovat měkký sýr. /Správná odpověď: a)./ - Mol je drobný motýlek, který je postrachem našich šatních skříní – ano, nebo ne? (Správná odpověď: ano. Larvy mola šatního se živí rohovinou obsaženou v přírodních – třeba vlněných – látkách.)
- Kolik slov končících na -ice, která jsem nepoužil v dnešní básničce, ještě znáš? Mohou to být jména obecná i vlastní, a to o libovolném počtu slabik. (Příklady: lvice, opice, skořice, Konice, krabice, Blanice, Úpice, taškařice.)