Osiřela naše škola

Osiřela naše škola

na dva dlouhé měsíce.

Vyhnal školník z šatny mola;

teď tři ztvrdlé krajíce

smutně nese do odpadu.

Zastaví se v sklepním chladu,

rozbalí si čokoládu,

kterou má rád velice.

Prázdniny jsou zase tady –

na rozhledny, zámky, hrady,

s rodiči i s kamarády

míří dětí tisíce.

Osiřela naše škola,

pryč jsou Jan, Vít, Alice…

Slunce k vodě všechny volá!

Kajaky i pramice

rozjedou se po hladině

jezer, rybníků a řek.

Osiřela škola; líně

léto plouží se jak šnek…

Hříčky se slovíčky

1. Sloveso osiřet v této básničce znamená
   a) osamět, být opuštěn;
   b) opatrně škrtat sirkami;
   c) okusovat měkký sýr. /Správná odpověď: a)./
2. Mol je drobný motýlek, který je postrachem našich šatních skříní – ano, nebo ne? (Správná odpověď: ano. Larvy mola šatního se živí rohovinou obsaženou v přírodních – třeba vlněných – látkách.)
3. Kolik slov končících na -ice, která jsem nepoužil v dnešní básničce, ještě znáš? Mohou to být jména obecná i vlastní, a to o libovolném počtu slabik. (Příklady: lvice, opice, skořice, Konice, krabice, Blanice, Úpice, taškařice.)