Upletu si pomlázku

Upletu si pomlázku

z bílých myších ocásků;

slíznu sedm kapek medu,

pak se vydám na koledu.

 

Pod jívou až potkám strejce,

seberu mu z kapsy vejce;

ustřihnu mu z kalhot šle,

ukryju je do mušle.

 

Na mazanci okoralém

splavu potok plný mléka.

Dnes se cítím málem králem!

 

Do řeky můj potok vtéká,

k oceánu míří řeka;

 

v oceánu – ostrov z těsta,

na ostrově – čtyři města,

mezi městy – čtyři cesty.

 

Oblečen do žluté vesty,

na podlaze z oblázků –

z proutků, stébel, provázků

upletu si pomlázku!


Hříčky se slovíčky

Dnešní básnička je jakýmsi krátkým pásmem; to vznikne, když své básnické představy volně spojuješ a rozvíjíš bez přemýšlení – prostě píšeš, co tě napadne. Vyzkoušej si to alespoň jednou týdně – je to úžasná zábava!

  1. Vrba jíva je nevysoká dřevina, jejíž větévky s částečně rozvitými pupeny lidé rádi řežou pro okrasu. Víš, jak se tyto větvičky, jedny ze symbolů jara a Velikonoc, často nazývají? (Odpověď: kočičky.)
  2. Najít slovo, které se rýmuje s podstatným jménem „mléko“, je velmi těžké; jednodušší bude nalézt rýmy k 2. pádu jednotného čísla tohoto slůvka – „mléka“. Kolik jich vymyslíš ty? (Příklady: deka, kleká, seká, spéká, svléká, těká, veka.)
  3. Z čeho bys upletl(a) pomlázku ty? Podaří-li se ti složit nějakou pěknou velikonoční básničku, určitě nám ji pro radost pošli – nejlépe přes formulář dole na stránce. Děkuji ti předem za tisíce čtenářů Dětských básniček!