Upletu si pomlázku
z bílých myších ocásků;
slíznu sedm kapek medu,
pak se vydám na koledu.
Pod jívou až potkám strejce,
seberu mu z kapsy vejce;
ustřihnu mu z kalhot šle,
ukryju je do mušle.
Na mazanci okoralém
splavu potok plný mléka.
Dnes se cítím málem králem!
Do řeky můj potok vtéká,
k oceánu míří řeka;
v oceánu – ostrov z těsta,
na ostrově – čtyři města,
mezi městy – čtyři cesty.
Oblečen do žluté vesty,
na podlaze z oblázků –
z proutků, stébel, provázků
upletu si pomlázku!
Hříčky se slovíčky
Dnešní básnička je jakýmsi krátkým pásmem; to vznikne, když své básnické představy volně spojuješ a rozvíjíš bez přemýšlení – prostě píšeš, co tě napadne. Vyzkoušej si to alespoň jednou týdně – je to úžasná zábava!
- Vrba jíva je nevysoká dřevina, jejíž větévky s částečně rozvitými pupeny lidé rádi řežou pro okrasu. Víš, jak se tyto větvičky, jedny ze symbolů jara a Velikonoc, často nazývají? (Odpověď: kočičky.)
- Najít slovo, které se rýmuje s podstatným jménem „mléko“, je velmi těžké; jednodušší bude nalézt rýmy k 2. pádu jednotného čísla tohoto slůvka – „mléka“. Kolik jich vymyslíš ty? (Příklady: deka, kleká, seká, spéká, svléká, těká, veka.)
- Z čeho bys upletl(a) pomlázku ty? Podaří-li se ti složit nějakou pěknou velikonoční básničku, určitě nám ji pro radost pošli – nejlépe přes formulář dole na stránce. Děkuji ti předem za tisíce čtenářů Dětských básniček!