Hloupý Honza na vánoční návštěvě

„Oj, to byly krásné svátky,“

vzpomíná dnes Honza v křesle.

Jeho soused Pavel Krátký

však to vidí jinak: sklesle

 

zírá – stěna očouzená,

vedle ohořelá skříň.

Copak se tu stalo? Žena

žalem tiskne ruce v klín:

 

„Na Štědrý den Honza přišel

popřát šťastné, veselé;

když pak rozloučil se tiše,

do ustlané postele

 

zvrhl stromek se svíčkami…

Že prý bude hasit s námi:

stromkem bušil do polštáře,

pak nástěnným kalendářem

 

bytem jiskry rozehnal.“

A co bylo, paní, dál?

„Do plamenů mrštil knihu.

Pak je zalil litrem lihu…“


Hříčky se slovíčky

Náš Honza se zase vyznamenal, viď? Musím se přiznat, že za souseda bych jej opravdu nechtěl. A co ty?

  1. Jak měl podle tebe Honza postupovat, když se mu „podařilo“ převrátit stromeček s hořícími svíčkami do postele manželů Krátkých? (Možná odpověď: třeba si rychle svléci košili, pořádně ji namočit do studené vody a počínající oheň v posteli mokrou košilí zadusit, případně plameny zalít vodou z hrnce či kbelíku.)
  2. Pokud se požár začne nekontrolovaně šířit, je třeba vždy zavolat hasiče. Pamatuješ si jejich telefonní číslo? (Odpověď: 150.)
  3. Asi nejhorší, co mohl Honza udělat, bylo zalít plameny lihem, souhlasíš? Znáš ještě nějaké další nebezpečné hořlaviny? (Příklady: benzín, petrolej, nafta, propan-butan, ředidla.)
  4. Požár se oznamuje voláním „Hoří!“ Dokážeš si vybavit alespoň jedno slovo, které se s „Hoří“ rýmuje? (Příklady: noří, spoří, oři.)