Nejnovější básničky

Pršelo, pršelo, jen se lilo,

pak tři dny sněžilo – bylo bílo.

 

Mraky se mračily, šlehly blesky;

vysvitlo sluníčko – bylo hezky.

 

Kroupy kraj zkropily – kousky ledu

kousaly do tváře mě i dědu.

 

Mlha jak smetana svět hned skryla –

průsvitná zástěna mléčně bílá…

 

Být dneska medvědem nebo vlkem,

počasí už by mi lezlo krkem:

 

mít mokrý kožich a mokrou hlavu,

namísto polštáře mokrou trávu,

 

namísto postele mokrou louku,

běhat jen bosky a bez klobouku –

 

mračil bych se nejspíš jak ten mrak.

Pršelo, pršelo. Je to tak!


Hříčky se slovíčky

  1. Každý verš dnešní básničky se skládá ze dvou trojslabičných stop (pr-še-lo, pr-še-lo) a dvou stop dvojslabičných (jen se li-lo), jen v poslední sloce jsou stopy na konci veršů neúplné (jak ten mrak, je to tak). Zkus nyní vymyslet co nejvíce slovních spojení v tomto rytmu! (Příklady: tatínek, maminka – bratr, sestra; žirafa, gorila – zebra, slon. Pomůže ti, když na každou přízvučnou slabiku – v textu jsou vyznačeny tučně – dupneš nebo tleskneš.)
  2. V básničkách velmi dobře působí, obsahují-li více slov se stejnými skupinami hlásek – třeba bylo bílo, mraky se mračily, kroupy kraj zkropily, kousky kousaly. Kolik slovních spojení obsahujících stejné začátky, prostředky nebo konce slov vymyslíš ty?
  3. V dnešní básničce jsou ukryty dva odkazy – jeden na známou písničku, druhý na oblíbené rozpočitadlo. Najdeš je? (Pomůcka: písničku si můžeš poslechnout třeba tady, rozpočitadlo si pak přečti zde.)

Maminko, máš oči hnědé

jak oříšky Popelčiny,

jak čaj horký s lesním medem,

jak záhonky z vlhké hlíny.

 

Maminko má, tvoje vlasy

jsou jak světla vodopády,

zlaté jako v létě klasy,

jak papírek z čokolády.

 

Maminko, jsi jako víla,

co se v trávě svěží skryla;

voníš jako růží sad –

maminko, jak mám tě rád!


Hříčky se slovíčky

  1. Jaké má tvoje maminka oči? Jaké vlasy? Jaká ústa? Co se ti na tvé mamince líbí nejvíc?
  2. Názvy jednotlivých částí maminčina těla si vypiš na zvláštní kousky papíru; jeden papírek tak bude mít třeba název OČI, jiný zase RUCE.
  3. Na každý papír pak napiš co nejvíce přídavných jmen, která určitou část těla tvé maminky charakterizují; u očí si všímej například barvy, tvaru, lesku, výrazu (veselé, nebo naopak smutné) a podobně.
  4. Místo přídavného jména (černé oči) můžeš použít i nějakého výstižného přirovnání – třeba oči jako trnky; neboj se ani přirovnání méně obvyklých – vždyť proč by oči nemohly být kupříkladu jako borůvky?

Nebudeš-li si s nějakým úkolem vědět rady, zapoj do jeho řešení rodiče, kamarády nebo paní učitelku; určitě ti rádi pomohou!

Řekni, tati, proč je Země

jako meloun kulatá?

Proč krev horká proudí ve mně?

A je Slunce ze zlata?

 

Řekni, táto, proč má auto

čtyři kola? Proč ne tři?

Kdo je všech těch písní autor?

Proč pták létá v povětří?

 

Proč nemluví ryba s námi,

proč se točí kolotoč?

Proč je smutno pod hvězdami?

Pověz, tati, proč jen, proč?


Hříčky se slovíčky

  1. Zkus vymyslet co nejvíce zvídavých otázek začínajících slůvkem Proč. Napiš si je na papír – nejlépe každou otázku na jeden řádek. (Příklady: Proč má moje maminka modré oči? Proč je můj tatínek pořád v práci?)
  2. Své otázky přetvoř ve věty s pravidelným rytmem. Pomůže ti, když si k tomu budeš tleskat nebo podupávat nohou – tleskneš nebo dupneš na každou přízvučnou slabiku. (Příklady – přízvučné slabiky jsem zvýraznil červeně: Proč ma modré oči? Proč je ta pořád v práci?)
  3. Každou z otázek z předchozího úkolu přepiš na samostatný proužek papíru. Papírky s otázkami vlož do klobouku nebo třeba do hrnce a zamíchej je. Pak nech rodiče, sourozence nebo kamarády vybrat si po jednom papírku; každý ze spoluhráčů postupně buď odpoví na otázku z papírku, nebo utvoří otázku další – ale pozor, jak odpověď, tak další otázka se musí s textem z papírku rýmovat! (Příklady: Proč je táta pořád v práci? – Práce není pro legraci. Nebo: Proč můj brácha klíče ztrácí?)

Dětské básničky: Spi, andílku (Říkanky pro nejmenší, Básničky na dobrou noc)Spi, andílku, zavři očka,

spí už pejsek, myš i kočka.

 

Spí už pole, les i louka,

jen ten sýček ve tmě houká.

 

Spí už břízka, smrk i jedle,

i tvůj bráška spinká vedle.

 

Spi už, prosím, ztiš svůj nářek,

polož hlavu na polštářek.

 

Deštík tiše šumí v tmách;

zlatý prach máš na řasách…

„D“ – dál datel dlabe díru

do dutého dubu v dáli.

„D“ – dva drobky má Dan v kníru;

drdol Drahomíře chválí.

 

„D“ – drak drápem dřevo drásá,

„D“ – děd snídá dort a džus.

„D“ – dnes deset deka masa

s dingem z dřezu dojíst zkus!


Hříčky se slovíčky

  1. Knír podle tebe označuje
    a) vous pod nosem;
    b) výra, který kňourá;
    c) chovatele psů – kníračů. /Správná odpověď: a)./
  2. Dingo je
    a) název televizní hry;
    b) přezdívka kytaristy a zpěváka Petra Jandy;
    c) divoký pes původem z Austrálie. /Správná odpověď: c)./
  3. Kolik slov začínajících písmenem „D“ znáš? Vypiš si je na kus papíru a sestav z nich co nejvíc legračních spojení! Možná ti pomůže, když si jednotlivá slova vystřihneš nůžkami…
  4. Podaří-li se ti ze slov na „D“ sestavit alespoň dvojverší, udělej radost sobě i druhým a pošli mi svou říkanku ke zveřejnění na Dětských básničkách – nejjednodušeji přes formulář, který najdeš v patičce webu. Děkuji!