Nejnovější básničky

Dětské básničky: Smrková větvička (z rubriky Vánoční básničky)Smrková větvička

na sněhu ležela –

zelená celičká,

pichlavá docela.

 

Vítr ji ulomil

za noci bouřlivé,

na sníh ji pohodil;

kde jste, dny krásné, kde?

 

Pod smrkem ztracená

vzpomínka ve sněhu –

pichlavá, zelená

větvička příběhů.

 

Příběhů vánočních

které svět neslyšel.

Měl v očích pláč i smích,

když kolem s dárky šel

 

Ježíšek za noci

plné hvězd blikavých…


Hříčky se slovíčky

  1. Možná se ti zdá, že některé verše dnešní básničky se nerýmují úplně dokonale. A máš pravdu – místo rýmů leckde užívám takzvaných polorýmů neboli asonancí, kdy se shodují pouze samohlásky závěrečných slov; takovéto zvukové shody jsou časté zejména v lidové poezii. – Která z asonancí v této básničce tě nejvíc „tahá za uši“? A dokázal(a) bys ji nahradit pravým rýmem?
  2. Verše dnešní básničky jsou tvořeny stopami o třech slabikách; první slabika je vždy přízvučná (je na ní důraz), zatímco druhá a třetí slabika jsou nepřízvučné. Takovou stopu nazýváme
    a) daktyl;
    b) pterodaktyl;
    c) daktyloskop. /Správná odpověď: a). Jen pro zajímavost – pterodaktyl je vyhynulý druhohorní ptakoještěr, kdežto daktyloskop je odborník zabývající se studiem drobných – tzv. papilárních – linií na prstech, dlaních a chodidlech, které má každý člověk zcela jedinečné./
  3. Představ si větvičku smrku (či jiného jehličnanu), která v čase Vánoc leží za soumraku osamělá na sněhu. Jaké pocity, nálady nebo myšlenky v tobě tento obraz vyvolává? Dokážeš je popsat – a třeba se nám svým popisem pochlubit? Zkus to!

Dětské básničky: Snížku, snížku (z rubrik Vánoční básničky, Básničky o počasí)Snížku, snížku sněhobílý,

sněžíš z výšky notnou chvíli;

studíš, chladíš, vlažíš vlasy –

radši domů půjdem´ asi.

 

V kuchyni se ohřejeme,

pak tři vejce rozklepneme

a na závěr odpočinku

sníme každý palačinku.

 

Palačinku posněženou

jemným cukrem sněhobílým;

bílou tmou se vichry ženou,

meluzína teskně kvílí…


Hříčky se slovíčky

  1. Přídavné jméno notný ve druhém verši podle tebe označuje totéž co
    a) notový (např. papír);
    b) trvající dlouho;
    c) patřící k notebooku. /Správná odpověď: b)./
  2. Podle vzoru sněží snížek sněhobílý zkus utvořit co největší skupinu slov, která začínají dvěma shodnými hláskami. A vůbec se při tom nestyď pořádně odvázat! (Příklad: Krákorající kropenatá kravička kropila krásné královně krátkou krinolínu krupicí.)
  3. Já jsem ve své dnešní básničce objevil podobnost mezi čerstvým sněhem a jemným cukrem na palačinkách. Co připomíná padající sníh (nebo naopak moučkový cukr na palačinkách či koblihách) tobě? Napiš!

(Hudba, el. kytara, dětská zvonkohra a zpěv Jiří Ryšánek, 15.11.2019)

 

Dětské básničky: Padá vločka (z rubrik Vánoční básničky, Zhudebněné básničky)Padá z nebe bílá vločka

do černého údolí.

Záhy svět se Vánoc dočká.

 

Na talíři – hrách a čočka,

též hrst bílých fazolí.

V křesle mňouká černá kočka.

 

Padá z nebe bílá vločka.

Všechny smutky přebolí.

Jiskří radost v dětských očkách…


Hříčky se slovíčky

  1. Dokážeš příslovce záhy nahradit synonymem, tedy slovem se stejným či podobným významem? (Příklady: brzo, brzy, zakrátko, zanedlouho, vbrzku.)
  2. Jak souhrnně nazýváme hrách, čočku a fazole, ale třeba také cizrnu a sóju? (Odpověď: luštěniny, řidčeji též luskoviny.)
  3. Také dnešní básničku jsem napsal tak, aby sis mohl(a) každou sloku dokončit po svém. Začni třeba tím, že si vypíšeš další slova a slovní spojení končící na -olí, -oli či -oly (příklady: oholí, osolí, dovolí, mrholí, drmolí, rozdrolí, hlaholí, šveholí, sokolí – sokoli, soboli, mozoly, do školy); poté z nich utvoř verše, kterými „uzavřeš“ moje trojverší – každá sloka pak bude mít díky tobě verše čtyři. A neboj se pořádně odvázat – čím bláznivěji budou tvé veršíky znít, tím více se při tom pobavíš!
    Jen na okraj – nemáš chuť se o své básnické výtvory podělit s ostatními? Můžeš je přidat do komentáře pod mou básničku nebo na náš Facebook, případně mi je poslat přes formulář, který najdeš v patičce webu. Děkuji!

Dětské básničky: Zamilovaný obr (z rubrik Básničky o pohádkových bytostech, Básničky o podzimu)V Akátové ulici

buší obr palicí –

celý podzim roztlouká tu

kmen akátu do salátu.

 

Nos má jako kaštan oblý,

v uších loňské bukvice,

místo levé dlaně – hoblík,

místo bot – dvě krabice.

 

Krasavec – ach, k pohledání! –

znaven, sedá na cestu.

„Obře, nech už roztloukání

a najdi si nevěstu!

 

Tam, kde v dáli hučí řeka,

obryně už touží, čeká;

kytka růží s kapradím

tvůj cit vážný prozradí!“


Hříčky se slovíčky

  1. Co kdyby obr bušil palicí v ulici s úplně jiným názvem? Zkus první sloku básničky přetvořit podle svého – dej však pozor, ať „nerozbiješ“ pravidelný, pochodový rytmus. (Příklad: Za Březovou ulicí / buší obr palicí – / celý podzim roztlouká tu / větve břízek do salátu.)
  2. Hoblík (v sedmém verši) označuje truhlářský nástroj, který slouží k zarovnávání a vyhlazování povrchu dřeva – ano, nebo ne? (Správná odpověď: ano. Hoblík se skládá z dřevěného či kovového těla, z jehož spodní části mírně vyčnívá nůž – tzv. želízko. Při klouzavém pohybu hoblíku po povrchu dřeva z něj želízko odkrajuje tenkou hoblinu.)
  3. Také máš pocit, že dnešní básnička je jaksi neukončená? Pomoz mi tedy vymyslet ještě alespoň jednu sloku, ať příběh o zamilovaném obru společně uzavřeme. Svůj nápad přidej třeba jako komentář pod mou básničku. Děkuji!

Dětské básničky: Podzimní (z rubrik Básničky o podzimu, Básničky o počasí)Crčí deštík z šedých mraků

do kopřiv i do bodláků;

smáčí stromy, smáčí keře,

smáčí střechy, okna, dveře.

 

Vlhce voní žluté listí,

nad městem už vzduch se čistí.

Crčí deštík – sprška z nebe,

pod límcem mě krůpěj zebe.

 

Vlhnou krovky broučkům v trávě,

ti však poradí si hravě:

pod deštníkem z muchomůrky

nevadí jim deště čůrky.


Hříčky se slovíčky

  1. Dokázal(a) bys sloveso crčet (v prvním a sedmém verši) nahradit synonymem, tedy slovem se stejným či podobným významem? (Příklady: kapat, kanout, stékat, pršet, knižně též řinout se.)
  2. Víš, jaký je rozdíl mezi slovesy smáčet a zmáčet? (Smáčet = namočit jen na povrchu, kdežto zmáčet = důkladně promáčet. Příklad: Podzimní liják nás zmáčel až na kost.)
  3. Vyber si kterýkoli jeden verš (řádek) z mé básničky a pokus se k němu utvořit druhý verš – vlastní. A pak překonej stud a vzniklé dvojverší přidej pod dnešní básničku jako komentář. Děkuji!

Dětské básničky: Bubenická (z rubriky Básničky nezařazené)Na nástroje bicí

zabubnuji strýci –

na bonga i na tympány;

ránem zazní duté rány,

vzbudím myši spící.

 

S rozevlátou kšticí

doběhnu lva s lvicí,

pak si půjčím od své tety

ze Španělska kastaněty.

 

Než udeřím do činelu,

dlouho cumlám karamelu;

djembe, tabla, kravský zvonec –

básničce je vmžiku konec!


Hříčky se slovíčky

  1. V dnešní básničce se to doslova hemží rytmickými nástroji, viď? Prohlédni si bonga, tympány, kastaněty, činely, djembe (čti džembe), tabla a kravské zvonce, a poté si zkus vzpomenout, jaké další bicí nástroje ještě znáš. (Příklady: malý buben (virbl) a velký (basový) buben, tamburína, triangl, xylofon či zvonkohra a mnoho dalších.)
  2. Kštice podle tebe označuje
    a) cizopasníka, příbuzného vším a blechám;
    b) vlasový porost na hlavě člověka;
    c) návštěvu kapra u štiky. /Správná odpověď: b)./
  3. Dokážeš příslovce vmžiku z posledního verše nahradit synonymem, tedy slovem se stejným či podobným významem? (Příklady: okamžitě, ihned, hned, rázem.)

(Hudba, akustická kytara a zpěv Jiří Ryšánek, 4.10.2019)

 

Dětské básničky: Jakoubkovo ranní probuzení (z rubrik Říkanky pro nejmenší, Zhudebněné básničky)Až střípky hvězd stříbrných k ránu se rozdrolí,

zakukáš z postýlky:

„Koukni se, tatínku, mrholí –

to hvězdičky čůrají červánkům na záda!“

 

Červenky šveholí…

 

Den tvářičky ostřicí hladce si oholí,

holínky nazuje, zacuká ramínky

a vykulí na tebe blankytné kukadlo,

v němž jiskra se rozhoří –

 

velká jak pomeranč!

 

Dětské básničky: Zeměpis je moje hobby (z rubrik Básničky o škole, Vtipné básničky)Nechodím ven, doma pouze

denně koukám do map dlouze,

u glóbusu prosním čas;

pochopte mě, prosím vás.

 

Nesmíte se na mě zlobit –

zeměpis je moje hobby:

mám rád moře i poušť Gobi,

tundru s velkým stádem sobím.

 

Sním o hloubkách oceánů,

o útesech, kde se k ránu

rozléhá křik kormoránů.

 

V Grónsku na kře spávám s mroži,

jindy v Čadu na rohoži

před chatrčí hlavu složím.

 

Netvařte se jako škrobi –

zeměpis je moje hobby!


Hříčky se slovíčky

  1. Gobi, jedna z největších pouští světa, se podle tebe nachází
    a) v Asii;
    b) v Americe;
    c) v Austrálii. /Správná odpověď: a)./
  2. Tundra se rozkládá mezi polárními oblastmi na jedné straně a pásmem severských jehličnatých lesů (tajgou) na straně druhé – ano, nebo ne? (Správná odpověď: ano. A je tak nehostinná, že stáda sobů v ní tráví pouze letní období, kdy z částečně rozmrzlé půdy vyrůstají ty nejotužilejší byliny a drobné keře.)
  3. Dokážeš vysvětlit, proč na konci slova škrob v předposledním verši píšeme měkké -i? (Správná odpověď: „Škrob“ v našem případě označuje člověka, který se tváří přísně, škrobeně, případně člověka lakomého; jedná se tedy o podstatné jméno životné, a proto se skloňuje podle vzoru muž.)

Dětské básničky: Křeček a morče (z rubrik Básničky o zvířátkách, Vtipné básničky)Ptá se jednou morče křečka:

„Jak ty, křečku, zimu přečkáš?“

– „Do doupátka v torbě lícní

nanosím si trochu pícnin,

 

trochu zrní, semen trošku;

pak si lehnu na lenošku,

přes nožku dám druhou nožku

a schrupnu si na pár dní.

 

Jednou týdně k jídlu vstanu,

až se ráno rozední;

posnídám, dám horkou vanu

a usnu zas – k poledni.

 

A co, morče, ty a zima?

Nebude tě trápit rýma?

Nezkřehnou ti tlapky mrazem?

Nezmrzneš jak rampouch rázem?“

 

– „Kdepak, ve svém teráriu

teplíčko mám – jako v Riu!“


Hříčky se slovíčky

  1. Divoký křeček polní je o dost větší a také pestřeji vybarvený než jeho zdomácnělý „bratranec“ křeček zlatý (viz foto nahoře). Všechny druhy křečků mají tzv. lícní torby – kožní vaky, ve kterých si nosí potravu či materiál na stavbu hnízda. Víš, kde na těle křečka tyto lícní torby hledat? (Odpověď: Lícní torby začínají v ústech křečka a mohou sahat až k zadním končetinám. Jak si křeček plní lícní torby potravou, si můžeš prohlédnout třeba v tomto videu.)
  2. Co jsou to pícniny? Zkus vyjmenovat alespoň dva druhy pícnin! (Odpověď: Jedná se o rostliny, které se pěstují jako krmivo pro hospodářská zvířata. Nejznámějšími pícninami jsou jetel, vojtěška, kukuřice, oves, ječmen, bob či vikev.)
  3. Riem“ v posledním verši mělo morče nepochybně na mysli Rio de Janeiro – město karnevalů a nádherných pláží na pobřeží Atlantského oceánu, s více než 6 miliony obyvatel. Víš, ve kterém jihoamerickém státě toto město leží? Napovím ti, že úředním jazykem země je portugalština… (Správná odpověď: Rio de Janeiro je druhým největším městem Brazílie – hned po São Paulu.)

Dětské básničky: Lama má sádru (z rubrik Říkanky pro nejmenší, Básničky o zvířátkách)Zlámala si malá lama

nožku, když šla z pastvy sama.

 

Teď má lýtko v bílé sádře,

při chůzi se, chudák, nadře.

 

Běhat nesmí ani trochu –

věř mi, děvče, i ty, hochu!

 

Malé lamě svorně přejme,

ať jí doktor sádru sejme

 

dřív, než mrazem zčervenají

tváře dětí v celém kraji…