Nejnovější básničky

Dětské básničky: L (z rubrik Říkanková abeceda, Logopedické básničky)Lupič Lumír loupil v lese,

co uloupil, z lesa nese:

 

lovci sebral kulovnici,

ledva přiložil ji k líci;

 

lišce mládě z lože vzal –

lapil lišče, utíkal;

 

jelenovi s laní lál,

koloucha lstí odlákal;

 

Lence sklenku s malinami

uzmul z listí zeleného

 

Lumír, lapka z Ládví, známý

symbol loupežníka zlého.

 

Lup když z lesa vynosil,

zjistil, že dál nemá sil;

 

zalkal, pod topolem leh´,

zaržál; poslední – hle! – vzdech

 

vydral z plic se Lumírovi.

Doloupil? Snad. Kdoví, kdoví…


Hříčky se slovíčky

  1. Kolik slov s písmenem l na začátku, uprostřed či na konci znáš? Rozstříhej arch papíru a na každý ústřižek napiš jedno slovo.
  2. Najdi slova, která se spolu rýmují, a utvoř z nich skupiny. (Příklady: láva – sláva; lék – vlek – klek; lapka – tlapka – klapka; čelo – mělo – znělo – chtělo; sůl – vůl – stůl – plul – mul – zul.)
  3. A nyní „zlatý hřeb“ – ze slovíček obsahujících písmeno l se pokus složit byť jednoduché dvojverší. Pamatuj: vynalézavosti se meze nekladou, tak se pořádně odvaž! A pokud překonáš stud, o svůj výtvor se s námi poděl – přidej jej s pomocí rodičů či staršího sourozence jako komentář pod dnešní básničku nebo třeba na Facebook Dětských básniček. Těšíme se, moc!

Dětské básničky: Ř (z rubrik Říkanková abeceda, Logopedické básničky)Řehoř Řanda řeže dříví,

Bořek Křápek křičí z křoví;

řičí: „Hoří! Řando, civíš?

Přenes dříví k Dvořákovi!“

 

Dvořák v Křinci řepu vaří

na hořáku; tvář jak křída.

Řízky z hřibů k řepě přidá

s kořením; chřest s křenem spaří.

 

„Jak se daří, Jiří?“ řka,

říčný Bořek řinčí mříží.

„Dobře,“ Dvořák hořce shlíží

přísným okem na Bořka.

 

Dvořák přines´ řepu v díži,

Řanda s Křápkem příbor kříží;

tři přátelé – jak to říci? –

říhají jak námořníci…


Hříčky se slovíčky

Doufám, že sis o dnešní říkadlo takříkajíc nezlomil(a) jazyk :-). Nuže, vzhůru do práce!

  1. Kolik slovíček obsahujících písmeno ř znáš? Vypiš si je na papír; ten potom rozstříhej tak, aby na každém kousku papíru bylo jen jedno slovo.
  2. Najdi slova, která se spolu rýmují, a utvoř z nich skupiny. (Příklady: peřina – vteřina; křest – chřest; Křinec – Třinec; říhat – stříhat; střílet – přílet; dřep – střep – hřeb; štíři – míří – netopýři).
  3. A nakonec to nejtěžší – ze slůvek obsahujících písmeno ř se nyní pokus složit alespoň kratičké dvojverší. Neboj se být originální, ať se u toho dobře pobavíš! (Příklad: Křeček z Křince do Třince / přivez´ ředkev v peřince.) A budeš-li se svým výtvorem spokojen(a), nezapomeň nám jej poslat k přečtení – stačí jej s pomocí maminky či táty vložit třeba do komentáře pod dnešní básničkou.

Dětské básničky: Osiřela naše škola (z rubriky Básničky o škole)Osiřela naše škola

na dva dlouhé měsíce.

Vyhnal školník z šatny mola;

teď tři ztvrdlé krajíce

 

smutně nese do odpadu.

Zastaví se v sklepním chladu,

rozbalí si čokoládu,

kterou má rád velice.

 

Prázdniny jsou zase tady –

na rozhledny, zámky, hrady,

s rodiči i s kamarády

míří dětí tisíce.

 

Osiřela naše škola,

pryč jsou Jan, Vít, Alice…

Slunce k vodě všechny volá!

Kajaky i pramice

 

rozjedou se po hladině

jezer, rybníků a řek.

Osiřela škola; líně

léto plouží se jak šnek…


Hříčky se slovíčky

  1. Sloveso osiřet v této básničce znamená
    a) osamět, být opuštěn;
    b) opatrně škrtat sirkami;
    c) okusovat měkký sýr. /Správná odpověď: a)./
  2. Mol je drobný motýlek, který je postrachem našich šatních skříní – ano, nebo ne? (Správná odpověď: ano. Larvy mola šatního se živí rohovinou obsaženou v přírodních – třeba vlněných – látkách.)
  3. Kolik slov končících na -ice, která jsem nepoužil v dnešní básničce, ještě znáš? Mohou to být jména obecná i vlastní, a to o libovolném počtu slabik. (Příklady: lvice, opice, skořice, Konice, krabice, Blanice, Úpice, taškařice.)

Dětské básničky: V Aši na salaši (z rubriky Básničky o pohádkových bytostech)V Aši na salaši

každý večer straší:

strašidla tam vaří

strašidelnou kaši.

 

Hejkal kejhá jako

houser nedůtklivý;

děravé má sako,

nos jak skoba křivý.

 

Bludička tam pláče

v mlžných šatech bílých;

pípá jako ptáče,

pak zas chvíli kvílí.

 

Rarach kráká nocí

jako havran starý;

tísnivý mám pocit –

samá kouzla, čáry!

 

V Aši na salaši

každý večer straší;

mastná tma se škvaří

v čertím buřtguláši…


Hříčky se slovíčky

  1. je české město s nejkratším názvem. Leží asi 20 km severozápadně od Chebu, tedy v kraji
    a) Středočeském;
    b) Královéhradeckém;
    c) Karlovarském. /Správná odpověď: c)./
  2. Salaš je dřevěné stavení, ve kterém přespávají pastevci ovcí – ano, nebo ne? (Správná odpověď: ano. Mimochodem, v Aši ani v jiném městě salaší mnoho nenajdeš – na salaš narazíš spíše ve slovenských či rumunských horách.)
  3. Jaká další strašidla – kromě hejkala, bludičky a raracha – znáš? Paměť si můžeš osvěžit třeba zde.

Dětské básničky: Jendovi k 10. narozeninám (z rubriky Básničky k narozeninám)Jeníku, dnes je ti deset;

plch ti v tlapce kytku nese,

čáp ti čte pár vřelých slok:

 

Ať tě život stále baví,

ať ti, milý Jendo, zdraví

slouží celý příští rok.

 

Co říct ještě? Inu, pravím,

ať je, nejen v den tvé slávy,

šťastný každičký tvůj krok.

 

Ať máš všude kamarády,

ať nepoznáš hořkost zrady,

co píchá jak bodlina;

 

ať, když večer usínáš,

vždy tvé vlásky s láskou hladí

něžná ruka mámina…


Hříčky se slovíčky

  1. Plch (velký, zahradní, lesní) je roztomilé zvířátko z nespočetného řádu hlodavců. Jaké jiné hlodavce ještě znáš? (Příklady: myš, krysa, potkan, křeček, morče, činčila, veverka, bobr, nutrie, dikobraz.)
  2. Jan (Jenda, Jeník, Jéňa, Honza) je nejrozšířenější chlapecké (a mužské) křestní jméno v naší zemi. V pořadí obliby Jana následují Petr, Josef a Pavel. Dokázal(a) bys tato jména dosadit do dnešní básničky, aniž bys narušil(a) její rytmus? (Příklady: Josefe nebo Pepíku / Pavlíku, dnes je ti deset; Petře nebo Péťo / Pavle, dneska je ti deset.)
  3. A nyní zkus do básničky dosadit své vlastní jméno – klučičí, nebo holčičí -, ale opět tak, abys zachoval(a) pochodový rytmus. Dokážeš-li navíc obměnit pár dalších slov nebo dokonce rýmů, určitě se mi svou básničkou pochlub – pošli mi ji přes formulář, který najdeš na stránce dole. Děkuji!

Dětské básničky: G: Gorila u grilu (z rubrik Říkanková abeceda, Básničky o zvířátkách)Jiřímu Žáčkovi – a samozřejmě všem dětem, malým i velkým

 

Spatřil Gusta u grilu

gigantickou gorilu:

 

za jedenáct minut šest

grilovala ostošest!

 

V galoších a v plášti z gumy

gorila grilovat umí.

 

Ptáte se, co připravila

na grilu gorila milá?

 

Grilovala hovězí

na mezi u Nedvězí.

 

Grilovala vepřové,

pila pivo lahvové.

 

Grilovala jehněčí –

mlčky, prostě bez řečí.

 

Grilovala skopové –

bylo rázem hotové.

 

Grilovala kotletu

pro strýce i pro tetu.

 

Grilovala krkovičku,

spálila jí polovičku.

 

Grilovala plátky z plece,

když utekla v zoo z klece.

 

Grilovala z kuřat křídla,

spolkla při tom kostku mýdla.

 

Grilovala stejky z kýty –

stále ještě nejsi sytý?

 

Grilovala papriky –

dar od goril z Afriky.

 

Grilovala hermelín,

zachvátil ji hnedle splín.

 

Pak, když v deset skončila,

vodou gril svůj polila

a usnula – gorila.


Hříčky se slovíčky

Dneska jsem se opravdu „rozšoupl“, viď? Básnička o gorile je zatím bezkonkurenčně nejdelším dílkem na těchto stránkách…

  1. Jakým jiným slovem bys nahradil(a) přídavné jméno gigantický? (Odpověď: ohromný, obrovský, obrovitý, velikánský, mohutný.)
  2. Jaký význam má podle tebe příslovce ostošest? (Odpověď: s vervou, s nasazením, rychle a energicky.)
  3. Kolik slov obsahujících písmeno g znáš? Vypiš si je na papír – každé slovo na jeden řádek – a pokus se ke každému utvořit rým! (Příklady: gel – pel, pěl, měl, směl, chtěl; gól – pól; gouda – hrouda; groš – koš.)
  4. Dokázal(a) bys o gorile napsat vlastní básničku – třeba jen velmi krátkou, tedy alespoň dvojverší? Pošli mi svůj námět přes formulář, který najdeš v patičce webu, a já ti pomohu básničku dotvořit, ano?

Dětské básničky: Sedí vodník na prameni (z rubriky Básničky o pohádkových bytostech)Sedí vodník na prameni,

mlok mu leze po rameni;

ropucha mu kouká z boty,

skokan skáče na kalhoty.

 

V míse míchá jikry rybí,

pírkem kachním vodu čeří –

skřítek Vítek ráno slíbil,

že dnes přijde na večeři.

 

Připijí si s Vítkem vínem

z puškvorce a lakušníku;

potom – podle starých zvyků –

obejmou se v tanci s línem,

 

s rosničkami, s užovkami,

s čolky, ba i s dešťovkami.

Budou křepčit, to mi věř –

vodník, skřet i divá zvěř!


Hříčky se slovíčky

  1. Kteří živočichové z následujícího seznamu nepatří mezi obojživelníky? Mlok, ropucha, skokan, lín, rosnička, užovka, čolek, dešťovka neboli žížala. (Správná odpověď: Obojživelníky nejsou lín – kaprovitá ryba, užovka – nejedovatý had z třídy plazů a dešťovka, která navíc ani nepatří mezi obratlovce jako ostatní.)
  2. Puškvorec je rostlina, kterou nejčastěji najdeme na březích stojatých či líně tekoucích vod, zatímco lakušník je bylina rostoucí přímo ve vodě. Znáš ještě jiné rostliny, kterým se nejlépe daří v těsné blízkosti vodních toků či nádrží, nebo dokonce přímo v nich? (Příklady: blatouch, devětsil, kosatec, leknín, rákos nebo stulík.)
  3. Vyber si pár názvů zvířátek z této básničky a najdi ke každému alespoň jeden rým! (Příklady: mlok – lok, rok, cvok, skok; skokan – klokan; lín – blín, klín, splín, mlýn, Zlín, stín; rosnička – rolnička, vodička, kostička.)

Dětské básničky: Pršelo, pršelo (z rubrik Básničky o počasí, Básničky o zvířátkách)Pršelo, pršelo, jen se lilo,

pak tři dny sněžilo – bylo bílo.

 

Mraky se mračily, šlehly blesky;

vysvitlo sluníčko – bylo hezky.

 

Kroupy kraj zkropily – kousky ledu

kousaly do tváře mě i dědu.

 

Mlha jak smetana svět hned skryla –

průsvitná zástěna mléčně bílá…

 

Být dneska medvědem nebo vlkem,

počasí už by mi lezlo krkem:

 

mít mokrý kožich a mokrou hlavu,

namísto polštáře mokrou trávu,

 

namísto postele mokrou louku,

běhat jen bosky a bez klobouku –

 

mračil bych se nejspíš jak ten mrak.

Pršelo, pršelo. Je to tak!


Hříčky se slovíčky

  1. Každý verš dnešní básničky se skládá ze dvou trojslabičných stop (pr-še-lo, pr-še-lo) a dvou stop dvojslabičných (jen se li-lo), jen v poslední sloce jsou stopy na konci veršů neúplné (jak ten mrak, je to tak). Zkus nyní vymyslet co nejvíce slovních spojení v tomto rytmu! (Příklady: tatínek, maminka – bratr, sestra; žirafa, gorila – zebra, slon. Pomůže ti, když na každou přízvučnou slabiku – v textu jsou vyznačeny tučně – dupneš nebo tleskneš.)
  2. V básničkách velmi dobře působí, obsahují-li více slov se stejnými skupinami hlásek – třeba bylo bílo, mraky se mračily, kroupy kraj zkropily, kousky kousaly. Kolik slovních spojení obsahujících stejné začátky, prostředky nebo konce slov vymyslíš ty?
  3. V dnešní básničce jsou ukryty dva odkazy – jeden na známou písničku, druhý na oblíbené rozpočitadlo. Najdeš je? (Pomůcka: písničku si můžeš poslechnout třeba tady, rozpočitadlo si pak přečti zde.)

Dětské básničky: Maminko, máš oči hnědé (z rubriky Básničky pro maminku)Maminko, máš oči hnědé

jak oříšky Popelčiny,

jak čaj horký s lesním medem,

jak záhonky z vlhké hlíny.

 

Maminko má, tvoje vlasy

jsou jak světla vodopády,

zlaté jako v létě klasy,

jak papírek z čokolády.

 

Maminko, jsi jako víla,

co se v trávě svěží skryla;

voníš jako růží sad –

maminko, jak mám tě rád!


Hříčky se slovíčky

  1. Jaké má tvoje maminka oči? Jaké vlasy? Jaká ústa? Co se ti na tvé mamince líbí nejvíc?
  2. Názvy jednotlivých částí maminčina těla si vypiš na zvláštní kousky papíru; jeden papírek tak bude mít třeba název OČI, jiný zase RUCE.
  3. Na každý papír pak napiš co nejvíce přídavných jmen, která určitou část těla tvé maminky charakterizují; u očí si všímej například barvy, tvaru, lesku, výrazu (veselé, nebo naopak smutné) a podobně.
  4. Místo přídavného jména (černé oči) můžeš použít i nějakého výstižného přirovnání – třeba oči jako trnky; neboj se ani přirovnání méně obvyklých – vždyť proč by oči nemohly být kupříkladu jako borůvky?

Nebudeš-li si s nějakým úkolem vědět rady, zapoj do jeho řešení rodiče, kamarády nebo paní učitelku; určitě ti rádi pomohou!

Dětské básničky: Řekni, tati (z rubriky Básničky nezařazené)Řekni, tati, proč je Země

jako meloun kulatá?

Proč krev horká proudí ve mně?

A je Slunce ze zlata?

 

Řekni, táto, proč má auto

čtyři kola? Proč ne tři?

Kdo je všech těch písní autor?

Proč pták létá v povětří?

 

Proč nemluví ryba s námi,

proč se točí kolotoč?

Proč je smutno pod hvězdami?

Pověz, tati, proč jen, proč?


Hříčky se slovíčky

  1. Zkus vymyslet co nejvíce zvídavých otázek začínajících slůvkem Proč. Napiš si je na papír – nejlépe každou otázku na jeden řádek. (Příklady: Proč má moje maminka modré oči? Proč je můj tatínek pořád v práci?)
  2. Své otázky přetvoř ve věty s pravidelným rytmem. Pomůže ti, když si k tomu budeš tleskat nebo podupávat nohou – tleskneš nebo dupneš na každou přízvučnou slabiku. (Příklady – přízvučné slabiky jsem zvýraznil červeně: Proč ma modré oči? Proč je ta pořád v práci?)
  3. Každou z otázek z předchozího úkolu přepiš na samostatný proužek papíru. Papírky s otázkami vlož do klobouku nebo třeba do hrnce a zamíchej je. Pak nech rodiče, sourozence nebo kamarády vybrat si po jednom papírku; každý ze spoluhráčů postupně buď odpoví na otázku z papírku, nebo utvoří otázku další – ale pozor, jak odpověď, tak další otázka se musí s textem z papírku rýmovat! (Příklady: Proč je táta pořád v práci? – Práce není pro legraci. Nebo: Proč můj brácha klíče ztrácí?)